Dnešní akce zájezdů

Vyberte si zájezd s výraznou slevou:

od 9 900 Kč

KYPR - Last Minute

Maledivy letecky

Maledivy hotel

Země:

Maledivy

Délka:

od 8 dní

Cena:

od 31 070 Kč

Turecko letecky

Turecko Hotel

Země:

Turecko

Délka:

od 5 dní

Cena:

od 8 520 Kč

Kypr letecky

Kypr Hotel

Země:

Kypr

Délka:

od 8 dní

Cena:

od 12 490 Kč

Kapverdy letecky

Kapverdské ostrovy

Země:

Kapverdské o.

Délka:

od 8 dní

Cena:

od 18 690 Kč

Mauricius (Mauritius) - Příroda, moře, pláže, flóra - Jaké to tam je

První divoká zvířata, která návštěvníci ostrova Mauricius pravděpodobně spatří, budou tlupy makaků, které se potloukají všude kolem Grand Bassin a Black River Gorges. Všudypřítomná jsou také munga. Tyto cibetkovité šelmy dovezli v 19. století z Indie, aby hubili přenašeče moru – krysy. Původním záměrem bylo pouze vysadit samce, jenže pár samic se na ostrov přeci jen dostalo a brzy byla munga všude. Holanďané kvůli čerstvému masu přivezli jávské jeleny. V lesích uvidíte četné divočáky. Zajímavými zvířaty jsou Ovocní netopýři. Přes den spí zavěšeni ve větvích stromů a večer se vydávají mlsat ovoce a stávají se noční můrou místních ovocnářů. Vyskytuje se tu i zvířátko, podobné našemu ježkovi, které se jmenuje bodlín. Pokud jde o plazy, patří k nim nádherný tyrkysový a červený gekon a telfairův scink, což jsou ještěrky s drápy. Na Mauriciu nežijí nebezpečné druhy plazů. Nejznámějším představitelem ptačí říše byl pták dodo neboli blboun nejapný, který byl pro naprostou neschopnost obrany vyhuben. Poslední blboun byl spatřen v roce 1660. Z dalších druhů můžete spatřit např. růžového holuba (volně na ostrově Ile aux Aigrettes), zelené papoušky, bulbula rudoocasého.

Podmořské světy

Indický a Tichý oceán patří k nejbohatším říším mořské flóry a fauny. Bránu tohoto čarovného světa, který obývají jemní koráli, průsvitní garnáti a mračna duhově zbarvených rybek, vám otevře šnorchlování a potápění s dýchacím přístrojem. Návštěva podmořského světa pro vás bude opravdovým potěšením a zábavou. Je vhodná opravdu pro každého a během celého roku. Na rozdíl od jiných ostrovů v Indickém oceánu zde potápění není limitováno hloubkou 30 metrů.

Pod mořskou hladinou se setkáte

  • - s korály nejrůznějších tvarů a velikostí. Jejich viditelná část je vlastně jen vnější vrstva, tenká skořápka živých organismů – polypů – na kostře starších korálů. Ostrov Mauricius zůstal ušetřen fenoménu El Nino, který v roce 1996 zničil v jiných místech 90 % korálového života. Mauritius je omýván vodami proudícími ze západního pobřeží Austrálie a nepatrné změny teploty podporují rapidní růst některých druhů korálů – Madreporas a Acroporas.
  • - s ostnokožci - do podkmene ostnokožců patří hvězdice, ježovky, bezestvolé lilijice a některé druhy mořských okurek.
  • - s úhoři a murénami - v okolí Mauriciase bežně vyskytují murény. Číhající v trhlinách vypadají hrozivě a vlastně vás můžou i ošklivě kousnout, i když nejsou vůči lidem agresivní.Největší z nich je muréna obrovská, dorůstá délky až tří metrů.
  • - s mnoha druhy ryb - Indický oceán je domovem tisíců druhů od maličkých diamantových rybek – nejmenší živočich s páteří – po obrovského žraloka velrybího. Některé ryby lze spatřit ve dne, jiné se skrývají v puklinách a jeskyních a vynoří se až v noci. K nejběžnějším a nejbarevnějším rybám patří klauni, ploskozubci, pomci, klipky a různé druhy kaniců. Docela blízko k útesu Mauricia se někdy v honbě za kořistí zatoulají i tuňáci či barakudy.
  • - s měkkýši (např. ústřice, hřebenatky, chobotnice a olihně)
  • - s rejnokovi - nejběžnějším druhem je manta, manta obrovská měří i přes 6 metrů.
  • - a s želvami - mezi zdejší druhy patří kožatky, karety, želvy zelené.

Symbióza

Řada druhů ryb i jiných útesových živočichů navazuje zajímavé symbiotické vztahy – vzájemně výhodná soužití dvou nepříbuzných druhů. Zvláště zajímavým druhem jsou rybky čističi. Pyskouni se usadí na útesu jako „čističky“. Když se přiblíží zákazník, předvedou „tanec“, kterým dají najevo připravenost k akci, a pak se kolem velké ryby střelhbitě míhají a oždibují odumřelé šupiny, parazity a podobně. Dokonce vplavou do tlamy mnohem větší ryby a vyčistí jí zuby.

Blboun nejapný neboli dodo - ilustrace v lodních denících prvních lodí, které připluly na Mauricius, znázorňují stovky buclatých ptáků, ženoucích se k pobřeží, aby zjistili, kdo to k nim zavítal. Chyběl jim přirozený nepřítel, tak e tito velcí příbuzní holubů stali snadnou kořistí hladových námořníků, kteří jim říkali dodo, což znamená „blbý“ (odtud i český název blboun nejapný). Za pouhých 30 let se jim ve spolupráci se psy, opicemi, prasaty a krysami podařilo doda vyhubit.

Poslední blboun byl spatřen v roce 1660. Stejně překvapivý jako rychlost vyhubení blbouna nejapného je i nedostatek důkazů, že tento pták vůbec existoval. Během 18. století se do Evropy dostalo několik pozůstatků – kodaňská univerzita má zobák, Oxford zas celou hlavu a nohu a pražské Národní muzeum horní čelist. Takže až po dlouhou dobu se naše znalosti o blbounovi zakládaly převážně na kresbách námořníků ze 17. století. V roce 1865 zdejší učitel George Clark objevil v bažinaté oblasti Mauricia - v místě dnešního letiště jeho kostru. Vědci v Edinburghu kostru sestavili a dali tak základ všem dalším pokusům o jeho rekonstrukci. Jednu z nich uvidíte v přírodovědném muzeu v Port Louis.

Flóra

Téměř jedna třetina z 900 rostlinných druhů neroste nikde jinde na světě, jen na Mauriciu. Mnohé z těchto rostlin svádějí těžký boj s importovanými druhy.

Mauricijské lesy původně sestávaly ze stromů tambalacogue, kterému se říká strom dodo. Patří mezi ohrožené druhy. Jedná se o vysoký strom se stříbrným kmenem a s velkými, tuhými semeny, která údajně vyklíčí, když projdou zažívacím traktem blbouna nejapného. Vědci jsou k tomuto tvrzení skeptičtí, ale nelze popřít, že se strom rozmnožuje velmi obtížně.

Pláže lemují hlavně přesličníky – známé jako filaos. Tyto vysoké chomáčovité stromy slouží jako přirozené větrolamy a daří se jim v písčité půdě. Mimo přesličníků tu bylo vysazeno hodně eukalyptů, aby bránily erozi půdy. Další působivé stromy jsou indické banyány a překrásně červeně kvetoucí sapany nádherné. Velmi rozšířenou květinou je anturium s jediným červeným okvětním lístkem. Tato květina pochází z Jižní Ameriky a na ostrov se dostala koncem 19. století. Na první pohled vypadá jako z umělé hmoty a po uříznutí vydrží ve vodě až tři týdny.